Znáte rozdíl mezi parfémem, parfémovanou a toaletní vodou?

Jaký je rozdíl mezi parfémem, parfémovanou vodou a toaletní vodou.

Co je parfém

Obecně je parfém vnímán jako libovolná voňavka, která vydává příjemnou vůni.

V užším významu parfém označuje vonné přípravky s nejvyšší koncentrací vonné látky. Pod slovem parfém běžně rozumíme i parfémovou a toaletní vodu. Rozdíl mezi nimi je především v množství vonných složek obsažených v lihovém základu a v ceně (parfémy jsou nejdražší, kolínské nejlevnější).

Rozdíl mezi parfémem a ostatními vodami

Kromě parfémů existují ještě parfémované vody, toaletní vody a kolínské.

Parfém

Parfém má zkratku EsdP, která znamená Esprit de Parfum. Parfém zpravidla označuje tu nejsilnější verzi dané vůně.

Lze tedy říci, že pod zkratkou EsdP najdete pravý parfém té vůbec nejintenzivnější verze vůně. Má nejvyšší koncentraci vonných olejů – 15–30 % v koncentrovaném lihu. Příklady parfémů: Parfém Chanel No. 19, Parfém Cartier Delices.

Parfémovaná voda

Parfémovaná voda se zkratkou EdP znamená  Eau de Parfume a je nejprodávanější, protože je cenově dostupná. Obsahuje 8–15 % vonných složek přibližně v 85–90 % lihu.

Toaletní voda

Toaletní voda má zkratku EdT a značí Eau de Toilette. Obsahuje 4–8 % vonných složek přibližně v 80 % lihu.

Kolínská voda

Kolínská voda neboli Cologne má zkratku EdC a v jejím obsahu najdeme 3–5 % vonných složek v 70 % lihu.

Nanášení parfému na pulzní body

Už od dětství jsem slýchávala, že je dobré vůni nanášet na pulzní body, a přitom pozorovala svou tetu, jak si vůni nanáší na krk nebo zápěstí

Tento fakt se dochoval z minulosti, kdy byly ženy instruovány, aby nanášely vůni šetrně, jelikož je drahá, takže ji nanášely jemně na nejvíce ženské a jemné části těla – pulzní body. Pokožka je také v „pulzních bodech“ teplejší, což pomůže vůni, aby se rozvinula a poskytla lepší pocit tomu, kdo ji nosí. V současné době je však rozšířené, že muži i ženy kolem sebe vůni rozprašují či se stříkají po celém těle.

Tři složky parfému – hlava, srdce, základ

Parfém sestává ze 3 částí podle toho, jak se které vůně uvolňují (některé parfémy však mají lineární složení, tj. jejich vůně je v průběhu času stále stejná).

Tyto tři základní složky vůně rozdělené podle toho, jak se jednotlivé přísady uvolňují, nám zpravidla napomáhají k tomu, abychom vybrali tu správnou a pravou vůni. Co tedy u parfémů znamená hlava, srdce, základ?

Hlava je to první, co po aplikaci vůně ucítíme, proto je na ni kladen ten největší důraz. I přes to, že doba jejího trvání je maximálně 10–15 minut. Jakmile odezní hlava, nastupuje srdce, které voní zhruba dvě až 3 hodiny. Základem jsou ty nejnižší tóny, které se vytrácejí jen velmi pomalu, takže je cítíme klidně i celý den.

Druhy vůní

Květinové

U květinových vůní tvoří hlavní složky kompozice květiny – jasmín, růže, konvalinky, kosatec, fialka a další.

Orientální (Ambrové)

Orientální vůně jsou obvykle těžší, smyslné, teplé kompozice, v nichž převládají složky jako ambra, vanilka, kadidlo, santalové dřevo, koření.

Cypřišové (Chyprové)

Základními složkami chyprových vůní je větvičník („dubový mech“), bergamot a labdanum, obvykle i pačuli. Jedná se o sušší, dřevité, elegantní vůně.

Citrusové

Citrusové vůně jsou svěží, šťavnaté vůně s výraznou citrusovou složkou (pomeranč, bergamot, citron, limeta).

Dřevité

Dřevité parfémy se vyznačují dřevitými tóny – santalové dřevo, cedrové, růžové dřevo atd.

Kožené

Kožené vůně jsou speciální vůně, v nichž jsou patrné složky imitující vůni kůže.

Výroba parfému

Vyrobit parfém není vůbec jednoduchá záležitost. Při výrobě parfémů se uplatňují chemické postupy používané při výrobě alkoholických nápojů nebo léků. Jak se tedy získává koncentrovaná vůně, která se skvělým doladěním a zředěná alkoholem promění v nezapomenutelnou vůni?

Odpařování neboli destilace

Proto, abychom dostali vonné esence z rostlin, je zapotřebí odpařování neboli destilace. Jedná se o metodu starou několik tisíc let, kdy pro získání těchto esencí obsažených v rostlinách je zapotřebí vložit rostlinu do vařící vody. Dojde k tomu, že vonné oleje obsažené v rostlině zůstanou na povrchu a jsou odebírány.

Někdy se namísto destilace používá extrakce – především u velice aromatických rostlin, u kterých by destilace nebyla příliš účinná. Extrakce neboli vyluhování pomocí rozpouštědla může být prováděna za nízké či vysoké teploty vonnými nebo nearomatickými rozpouštědly.

Chlazení, kondenzace, filtrace

Vodní pára a silicové výpary po ochlazení v kondenzátoru opět zkapalní. Systém ve tvaru spirály nebo spojených trubic z mědi, hliníku nebo nerezové oceli vede v protiproudu chladicí vodu. Teplota vypouštěného kondenzátu obvykle nepřekračuje 25–30 °C. Při vyšší teplotě by totiž mohly nastat nežádoucí chemické změny.

Takto získané vonné esence jsou umístěny do kovových trubic, které jsou zároveň napuštěny rozpouštědlem. Následně jsou kondenzovány, dochází ke vzniku tužší hmoty, která musí být následně rozdělena.

Silice se v destilátu oddělí ve větších či menších kapkách, které ve vodě směřují podle své hustoty nahoru nebo dolů. Nejmenší kapky potřebují pro oddělení delší dobu.

Oddělenou silici je třeba přefiltrovat a vyčistit od viditelných nečistot a vody. Uvolněná voda totiž může být v průběhu skladování příčinou nežádoucích chemických změn, především hydrolýzy esterů. Je proto důležité vodu co nejdokonaleji odstranit. Schopnost silic rozkládat vodu roste také s teplotou. Proto se v létě vyrobené vonné silice po zchlazení, často v důsledku uvolnění vody, zakalují. 

Skladování

Rychlost chemických reakcí se snižuje s nižší teplotou, z tohoto důvodu je výhodné skladovat vonné látky při teplotě co nejnižší. Oxidaci se dá zabránit zamezením přístupu vzduchu, proto je třeba skladovací nádoby plnit po okraj a neprodyšně zavírat. Oxidaci lze předcházet i antioxidanty, sloučeniny zabraňující oxidaci. Zneškodnění účinků těžkých kovů můžeme dosáhnout přidáním velmi malého množství komplexní sloučeniny (kyselina citrónová), nejčastěji v kombinaci s antioxidanty.

Testování kvality vonných látek

Předtím, než jdou vonné látky do parfému, se musí otestovat jejich skutečná kvalita. K tomu se používá nejrůznějších metod, jako jsou fyzikální, chemické či smyslové testy. Není vyloučen ani test chuti.

Komponování vůní

Komponování vůní je jedním z nejsložitějších kroků vůbec. Ne každý je pro tuto činnost vhodný – zapotřebí je notná dávka fantazie a talentu. Jedná se o oblast častých experimentů. Odborníci na výrobu parfému neustále zkouší nové kombinace a nejdůležitější roli zde hrají především znalosti tohoto oboru.

Pet | 11. 12. 2013, aktualizováno: 28. 01. 2020

Štítky: